Náš příběh o očkování vlastně ani není příběh s vlastními dramatickými zkušenostmi (naštěstí). Je to spíš cesta, jak jsem si došla k názoru, že očkování by mělo být volbou rodičů, nikoli státem nařízenou povinností a že zatím další vakcínu dětem nedopřeji.
Při narození prvního syna před pěti lety jsem byla tématem očkování nepolíbená. Proto dostal vakcínu proti TBC přímo v porodnici a ve třech měsících první dávku Infanrix Hexa, následováno dalšími dvěma dávkami dle doporučovaného schématu. Mezitím se ale u něj projevil atopický ekzém a potravinové alergie (hleny, krev ve stolici), já jsem na internetu potkala jednu moc šikovnou maminku, která se atopií u dětí zabývá (ač není lékařka) a ona mi s potížemi syna velmi pomohla (dietní a kosmetická opatření měla brzy efekt). Poslední dávku dostal den před uplynutím roční lhůty pro přeočkování a od té doby již žádnou vakcínu nedostal.
Dodnes má problematičtější, sušší kůži, reakce na podráždění v podobě rozsáhlé kopřivky a občasné dýchací potíže (jednou i s nutností hospitalizace) s podezřením na průduškové astma. Má občasné problémy s trávením. Syn je malý a hubený, vypadá minimálně o rok mladší.
Druhý syn již proti TBC očkován nebyl (zrušení povinnosti tohoto očkování) a očkování Infanrixem Hexa absolvoval v rozvolněnějším schématu (delší intervaly mezi dávkami). Při posledním přeočkování v klasickém schématu 3 plus 1 došlo zřejmě k tomu, že byl očkovaný v inkubační době jiné nemoci, a souběh reakce na očkování a angíny byl velmi nepříjemný, s několikadenními horečkami přes 40 °C a nutností přeléčit stav dvěma typy antibiotik. Ve výtěru byl zjištěn Haemophilus (bez určení typu, proti typu B byl samozřejmě očkovaný).
Syn je o poznání robustnější postavy, odpovídající jeho věku. Problém s tolerancí některých potravin postihl i jeho, ale začal je tolerovat dříve než jeho starší bratr. Problémy s kůží ale žádné nemá, ani jiné potíže.
Třetí syn, kterému je aktuálně 8 měsíců, nebyl očkován zatím vůbec. Stejně jako bratři má potíže s tolerancí některých potravin (lehká forma atopického ekzému, trávicí potíže), ale zatím je jednoznačně nejrobustnější postavy a infekty, které občas od bratrů chytí, zvládá bez problémů.
Co mě ale donutilo zejména o očkování víc přemýšlet?
Dceři mé dobré přítelkyně spustila aplikace třetího Infanrixu Hexa těžkou formu epilepsie (první záchvat měla několik hodin po aplikaci vakcíny, později jí zjistili genetický předpoklad, takže epilepsie mohla být spuštěna i jiným podnětem jindy, nicméně byla spuštěna povinným očkováním v termínu).
Od mé (dnes již) kamarádky, která mi velmi pomohla s prvním synem a jeho atopickými problémy, jsem se naučila stabilizovat atopický ekzém u malých atopiků a radila jsem maminkám s jejich atopickými dětmi (cca 150 stabilizovaných dětí). Díky tomu jsem se setkala zprostředkovaně s mnoha reakcemi na očkování. Vliv očkování je nesporně jeden ze značně zhoršujících faktorů stavu malých atopiků a značně jim ztěžuje kvalitu života (některým se ekzém objeví po aplikaci vakcíny poprvé, většině se aplikací stav velmi zhorší i na dlouhé týdny, měla jsem zkušenost i s dítětem, co nová vakcína = nová potravinová alergie a části dětí se po aplikaci vakcíny zhoršilo trávení, dítka trpěla průjmy či měla hleny a krev ve stolici).
Jedno dítko se zvlášť silnou formou reakcí na potravinové alergeny mělo po aplikaci Infanrix Hexa anafylaktickou reakci (později jsem se dozvěděla ze studie týmu amerických imunologů, že některé vakcíny obsahují nedeklarovaný kasein, jednu z bílkovin kravského mléka, na kterou bylo dítko silně alergické a v příbalovém letáku o obsahu kaseinu není zmínka).
Dítko jiné mojí kamarádky v 16 měsících po aplikaci Infanrix Hexa mělo reakci v podobě neutišitelného několikahodinového pláče, vysoké horečky po několik dní, začalo se budit v noci, bouchat hlavou o zem či stěnu, na půl roku se zastavilo učení nových slov, ačkoli předtím přidávalo denně nová slova (pravděpodobně mělo zánět mozku, naštěstí se dnes zdá stav bez následků; neuroložka přesto doporučila očkovat dál, pouze bez složky proti pertusi a pod dohledem, čímž nepřímo následek očkování uznala).
Vím prostřednictvím internetu o mnoha dalších reakcích (nejméně o dvou smrtelných), ale ty výše popsané se týkaly přímo dětí, jejichž rodiny znám osobně a jsou mými přáteli nebo u kterých jsem intenzivně komunikovala s jejich maminkami kvůli atopickému ekzému.
Další podlomení důvěry v očkování přišlo se zjištěním, že očkování proti jedné z povinně očkovaných nemocí, ze které jsem měla obavy u malého miminka, není vůbec s takovým ochranným efektem, jaký jsem si představovala a jaký je prezentován – že není dostatečně účinná složka proti černému kašli. Vyplývá to jak ze statistických údajů SZÚ, tak z praktických zkušeností naší dětské lékařky.
Další nemoci, proti kterým se očkuje a jejichž možnosti výskytu, léčby i přenosu jsem si pečlivě prostudovala z různých zdrojů:
- se na našem území dlouhodobě nevyskytují (záškrt, polio) a ani se nepohybujeme mezi osobami, které by je mohly zavléct ze zahraničí;
- nemá malé dítě kde chytit (hepatitida B – na dětská hřiště prakticky nechodíme, když jde o strašení infikovanými jehlami);
- ohrožují svým těžkým průběhem zejména seniory a ne děti (haemophilus);
- dají se řešit důslednými opatřeními při podezření možnosti vzniku infekce (tetanus);
- nepovažuji za nebezpečné v dětském věku (příušnice, spalničky, zarděnky).
Tyto poznatky přispěly k tomu, že jsem se rozhodla další vakcíny s dlouhým seznamem možných nežádoucích účinků svým dětem nenechat aplikovat. Je možné, že v průběhu času své rozhodnutí přehodnotím a pokud si chlapci neprodělají například příušnice, nechám je před pubertou naočkovat apod., ale do té doby změnu svého rozhodnutí v úmyslu nemám. Přeji všem šťastné rozhodnutí :-)
Při narození prvního syna před pěti lety jsem byla tématem očkování nepolíbená. Proto dostal vakcínu proti TBC přímo v porodnici a ve třech měsících první dávku Infanrix Hexa, následováno dalšími dvěma dávkami dle doporučovaného schématu. Mezitím se ale u něj projevil atopický ekzém a potravinové alergie (hleny, krev ve stolici), já jsem na internetu potkala jednu moc šikovnou maminku, která se atopií u dětí zabývá (ač není lékařka) a ona mi s potížemi syna velmi pomohla (dietní a kosmetická opatření měla brzy efekt). Poslední dávku dostal den před uplynutím roční lhůty pro přeočkování a od té doby již žádnou vakcínu nedostal.
Dodnes má problematičtější, sušší kůži, reakce na podráždění v podobě rozsáhlé kopřivky a občasné dýchací potíže (jednou i s nutností hospitalizace) s podezřením na průduškové astma. Má občasné problémy s trávením. Syn je malý a hubený, vypadá minimálně o rok mladší.
Druhý syn již proti TBC očkován nebyl (zrušení povinnosti tohoto očkování) a očkování Infanrixem Hexa absolvoval v rozvolněnějším schématu (delší intervaly mezi dávkami). Při posledním přeočkování v klasickém schématu 3 plus 1 došlo zřejmě k tomu, že byl očkovaný v inkubační době jiné nemoci, a souběh reakce na očkování a angíny byl velmi nepříjemný, s několikadenními horečkami přes 40 °C a nutností přeléčit stav dvěma typy antibiotik. Ve výtěru byl zjištěn Haemophilus (bez určení typu, proti typu B byl samozřejmě očkovaný).
Syn je o poznání robustnější postavy, odpovídající jeho věku. Problém s tolerancí některých potravin postihl i jeho, ale začal je tolerovat dříve než jeho starší bratr. Problémy s kůží ale žádné nemá, ani jiné potíže.
Třetí syn, kterému je aktuálně 8 měsíců, nebyl očkován zatím vůbec. Stejně jako bratři má potíže s tolerancí některých potravin (lehká forma atopického ekzému, trávicí potíže), ale zatím je jednoznačně nejrobustnější postavy a infekty, které občas od bratrů chytí, zvládá bez problémů.
Co mě ale donutilo zejména o očkování víc přemýšlet?
Dceři mé dobré přítelkyně spustila aplikace třetího Infanrixu Hexa těžkou formu epilepsie (první záchvat měla několik hodin po aplikaci vakcíny, později jí zjistili genetický předpoklad, takže epilepsie mohla být spuštěna i jiným podnětem jindy, nicméně byla spuštěna povinným očkováním v termínu).
Od mé (dnes již) kamarádky, která mi velmi pomohla s prvním synem a jeho atopickými problémy, jsem se naučila stabilizovat atopický ekzém u malých atopiků a radila jsem maminkám s jejich atopickými dětmi (cca 150 stabilizovaných dětí). Díky tomu jsem se setkala zprostředkovaně s mnoha reakcemi na očkování. Vliv očkování je nesporně jeden ze značně zhoršujících faktorů stavu malých atopiků a značně jim ztěžuje kvalitu života (některým se ekzém objeví po aplikaci vakcíny poprvé, většině se aplikací stav velmi zhorší i na dlouhé týdny, měla jsem zkušenost i s dítětem, co nová vakcína = nová potravinová alergie a části dětí se po aplikaci vakcíny zhoršilo trávení, dítka trpěla průjmy či měla hleny a krev ve stolici).
Jedno dítko se zvlášť silnou formou reakcí na potravinové alergeny mělo po aplikaci Infanrix Hexa anafylaktickou reakci (později jsem se dozvěděla ze studie týmu amerických imunologů, že některé vakcíny obsahují nedeklarovaný kasein, jednu z bílkovin kravského mléka, na kterou bylo dítko silně alergické a v příbalovém letáku o obsahu kaseinu není zmínka).
Dítko jiné mojí kamarádky v 16 měsících po aplikaci Infanrix Hexa mělo reakci v podobě neutišitelného několikahodinového pláče, vysoké horečky po několik dní, začalo se budit v noci, bouchat hlavou o zem či stěnu, na půl roku se zastavilo učení nových slov, ačkoli předtím přidávalo denně nová slova (pravděpodobně mělo zánět mozku, naštěstí se dnes zdá stav bez následků; neuroložka přesto doporučila očkovat dál, pouze bez složky proti pertusi a pod dohledem, čímž nepřímo následek očkování uznala).
Vím prostřednictvím internetu o mnoha dalších reakcích (nejméně o dvou smrtelných), ale ty výše popsané se týkaly přímo dětí, jejichž rodiny znám osobně a jsou mými přáteli nebo u kterých jsem intenzivně komunikovala s jejich maminkami kvůli atopickému ekzému.
Další podlomení důvěry v očkování přišlo se zjištěním, že očkování proti jedné z povinně očkovaných nemocí, ze které jsem měla obavy u malého miminka, není vůbec s takovým ochranným efektem, jaký jsem si představovala a jaký je prezentován – že není dostatečně účinná složka proti černému kašli. Vyplývá to jak ze statistických údajů SZÚ, tak z praktických zkušeností naší dětské lékařky.
Další nemoci, proti kterým se očkuje a jejichž možnosti výskytu, léčby i přenosu jsem si pečlivě prostudovala z různých zdrojů:
- se na našem území dlouhodobě nevyskytují (záškrt, polio) a ani se nepohybujeme mezi osobami, které by je mohly zavléct ze zahraničí;
- nemá malé dítě kde chytit (hepatitida B – na dětská hřiště prakticky nechodíme, když jde o strašení infikovanými jehlami);
- ohrožují svým těžkým průběhem zejména seniory a ne děti (haemophilus);
- dají se řešit důslednými opatřeními při podezření možnosti vzniku infekce (tetanus);
- nepovažuji za nebezpečné v dětském věku (příušnice, spalničky, zarděnky).
Tyto poznatky přispěly k tomu, že jsem se rozhodla další vakcíny s dlouhým seznamem možných nežádoucích účinků svým dětem nenechat aplikovat. Je možné, že v průběhu času své rozhodnutí přehodnotím a pokud si chlapci neprodělají například příušnice, nechám je před pubertou naočkovat apod., ale do té doby změnu svého rozhodnutí v úmyslu nemám. Přeji všem šťastné rozhodnutí :-)